Vrátila jsem se domů asi za tři hodiny a již cestou zjistila, že někdo vyrazil pojistky... v celých Holešovicích. Oba obchody, do kterých jsem potřebovala jít něco koupit, měly tudíž zavřeno. Chtěla jsem si to ublognout, jenomže ouha, vybitej telefon.

V našem baráku samozřejmě taky nešel proud. Takže nefungovalo čipový odemykání ani nejel výtah. Bydlíme v šestým patře. Táhnout tam kočár pěšky je docela prdel, musela jsem ho rozložit na dva kusy, tj dát si dvě cesty. V pátým patře mi dycky došel dech, a já jsem se definitivně rozhodla vrátit se ke sportu. Tohle jsem si chtěla taky ublognout, jenomže dopytle, měla jsem ten vybitej telefon...

Těšila jsem se, až přijdu domů, kde na mě čeká nabitá destička, a já si konečně ublognu o tom, že nejde proud. Nojo, jenomže když nejde proud, tak nejde ani wifina! Už už jsem sahala po telefonu, že si ublognu, že si nemůžu ani ublognout....

A teprve tady mi docvaklo, že su magor.