Včera jsem se čekla (sry, checkla vypadá divně a jinej výraz mě
nenapadl, Hadži má za to u mě pivo) na 4sq ve Vaňkovce a vyskočilo na
mě oznámení, že su na stejným místě jako Daniela a že jsem se s
Danielou neviděla od loňskýho září, kdy jsme byly spolu na kafi ve
Falku.
Což je teda pravda. (To, o čem to vypovídá, tady řešit nebudeme.)
Uchichtla jsem se, překlikla do tvitru a bryskně napsala Daniele, co
se mi stalo. (To, o čem to vypovídá, tady řešit nebudeme.)
Za pár minut mi přišla odpověď - že totiž Daniela ví, že já su ve
Vaňkovce bo v tom autě co nás málem sejmulo na parkovišti (přednost
zprava je sviňa! a já su v tom nevinně) seděla ona a její muž. Mno.

Jdu se psem a dítětem z venčení. Na rohu jedné ulice mě zastavil borec
a oslovil jménem. Čumím na něj, říkám si, tyvole, tak já su úplně
mimo, ale tohohle bych si pamatovala.. tak jsem se optala, jestli se
známe. A on prej že tak napůl, že mě čte na tvitru. A že z pár zmínek
(no dobře, kombo barevná hlava, kočárek a varování, že vyrážím v
kraťasách a tudíž se ve Stromovce ochladí) je mě poznat snadno.
Mimochodem do té Stromovky jsem se šla podívat, co že se to děje kolem
Šlechtovky. To, že se tam sesunul kus svahu nemám z novin, ale z
tvitru, žeano. Shodou okolností od člověka, kterej dneska přemýšlel,
jestli pude běhat do té Sromovky, nebo na pivo - asi dvěstě metrů od
našeho baráku.

Dneska hrál můj muž na půlmaratónu v nějaké řiti (při vší úctě k tomu
místu, bylo to na hranicích s Rakouskem, takže na ten popis snad mám
právo) a jak tak čumím do tvitru, nejrychlejší ženou toho půlmaratónu
byla Kateřina. Tak jí píšu že gratulace, a na toho bubeníka s barevnou
hlavou ať mi nesahá. Napsala mi, že to je šikovný chlapec a právě
tlačí do hlavy kus kuřete.
Se zmetkem (to není nic proti mému manželu!) komunikujeme mejlem, když
nejsme v dosahu zařvání. Obratem jsem tedy napsala mejla, jak mu
chutná to kuře. Efekt to mělo přesně dle očekávání: "Sakra jak víš, že
se právě cpu stehnem?!"

Na fejsbukách se objevily fotky ze včerejší brněnské batukády, který
nafotil jeden můj internetovej kamarád. Očekávám záhy druhý fotky od
druhýho internetovýho kamaráda. Potkala jsem se tam s oběma, a taky s
bývalou spolužačkou ze základky - všechny jsem tam "nahnala"
prostřednictvím fejsbuků.

Tak se mně zdá, že se moje pracně vybudovaná pozice asociála bezpečně
skrytého v socializačních sítích začíná hroutit.